19. satsang
Co je to mysl?
Žijeme myslí. Co je to ta mysl?
Bdění, sen všechny naše pocity, všechny naše zážitky,
touhy, dojmy tendence, naše štěstí, starosti, smutek, zloba, lakota, žárlivost, pýcha,identifikace s tělem, celý svět,
každá věc…je jenom mysl.
Mysl se tolik mění.
Během dne prožíváme tolik věcí po celý svůj život,
tolik napětí, tolik rozruchu v mysli, smutek.
Takže náš život se stává problémem.
Proč máme ten problém?
Máte peníze, práci, přístřeší, jídlo, všechno máte,
ale nemáte pocit naplnění.
Máte tolik tužeb, tolik tendencí
a snažíte se odstranit svoje problémy skrze knihy,
skrze různé rady, skrze různé guru…
ale ten problém není ve světě.
Tenhle svět byl stvořen Bohem velmi krásným způsobem.
Všechno je Bůh.Ten svět je podle vaší mysli.
Mysl to znamená myšlenky.
Teď myslíte například na svého syna, to je jedna myšlenka.
Chcete jet na letiště, to je také myšlenka.
Díváte se na zahradu, to je myšlenka.
Škola, auto, televize, měsíc, slunce les, slon, květiny, voda....
Všechno je myšlenka. Tenhle svět známe skrze myšlenky.
Každá myšlenka je mysl.
Kdyby nebyla myšlenka, nebyl by ani svět.
Bez myšlenek nemá nikdo žádný problém.
Cokoli co známe, k čemu cítíme nějaký pocit,
všechno je vytvořeno myslí.
Když spíme hlubokým spánkem,není tam mysl,
nejsou tam myšlenky, není tam svět.
Když se vzbudíme, vyvstává mysl,okamžitě nastane stav bdění
a automaticky vidíme tenhle svět. Jak tenhle svět vidíte?
Jenom skrze své myšlenky.
Teď vidíte jenom tuhle místnost a když tam nejsou žádné jiné myšlenky,
tak vaše mysl se stane touhle místností.
Jste tady, ale myslíte zrovna na svoji práci…
Jste tady, ale když myslíte na svoji práci, tak vaše mysl tu není.
Vaše mysl vytvořila další myšlenku, další scénu.
Teď tady tedy nejste.
Kde jste? Vy jste u sebe v práci. Jste to, co je myšlenka.
Když máte nějaké starosti, problémy, jdete do restaurace,
nebo jdete za známými, nebo do kina, nebo čtete knihu,
nebo jdete do parku.
Co tam jde? Jenom myšlenka, vaše mysl.
Když máte nějaký problém, tak jdete někam jinam,
abyste odstranili svůj problém. Ten problém je ve vaší mysli.
Když jdete někam jinam, tak tam není žádné řešení.
Je to jenom dočasná úleva, protože ten vjem ve vaší mysli je příliš silný.
Kdyby ten vjem byl slabší, je snadné ho odstranit.
A pak můžete mít pocit štěstí.
Pokud jste vevnitř plni vjemů, pokud je vaše mysl plná různých tužeb,
tak ať jdete kamkoliv, ať navštívíte jakékoliv krásné místo,
nebo čtete jakoukoliv knihu, stejně vám to nepomůže s vaším problémem.
Ostatní vám s tím problémem nemohou pomoci,
nemohou vám pomoci ani peníze, ani vaše rodina a vaši známí,
protože ty problémy vytváříte sami vlastní myslí, vlastním přemýšlením.
Když hodně přemýšlíte o nějakém člověku,o nějakém problému,
o nějaké věci, tak ten problém se den ode dne zvětšuje.
A k tomu není žádné řešení. Tohle je chyba vaší mysli.
Naříkáte, máte strašné starosti. A odkud přicházejí?
Odkud přichází ten nářek a ty starosti? Přichází k vám zvenčí? Ze světa?
Je v něm nějaká příčina vašich starostí?
Ta příčina zmizí po šesti nebo sedmi dnech, ale ten problém vytváříte
tím, že o tom tolik přemýšlíte. A kdo to odstraní?
Každý člověk má tolik problémů, starostí, napětí.
Nikde ve světě nezažívá pocit štěstí.
Proč? Přišli jste snad na svět kvůli neštěstí?
Abyste byli smutní?
Váš přirozený stav je štěstí. Váš přirozený stav je klid.
jste snad problémy? Měli jste snad nějaké potíže?
Každé dítě se přece jen směje a směje…
Každé dítě má přece ten pocit klidu, protože nepřemýšlí.
Problém je ve vaší mysli.
Takže meditace, dotazování, jakákoliv duchovní metoda
vede jenom ke štěstí a klidu.
Ten klid a to štěstí lze dosáhnout dotazováním po Já.
Ten kdo se ptá své mysli, ten určitě dosáhne štěstí a klidu.
Jak?
Usínáme ale nespíme. Proč?
Máme v sobě tolik napětí, tolik myšlenek….
Po několika hodinách se naše mysl pomalu vyprazdňuje a teď usínáme.
Ten spánek přichází velice přirozeně bez našeho vědomí a bez našeho úsilí.
Pak přichází hluboký, bezesný spánek.
Není v tom žádné naše úsilí ani o tom nevíme. Ten hluboký spánek je přirozený.
Nevíme o světě, nemáme tohle tělo, nemáme mysl.
Kam jsme se poděli?
Kde jste v hlubokém spánku?
Víte kde jste? Víte při tom něco o svém těle?
O světě? Nebo o své mysli?
Vyvíjíte nějaké úsilí, abyste se potom probudili?
V hlubokém spánku jste vstoupili do té nejvyšší moci přirozenou cestou.
V hlubokém spánku má každý pocit štěstí a naplnění.
A tělo si také odpočine.
Když mysl a tělo nemají žádné myšlenky,
tak velice přirozeně k nám přijde štěstí a klid.
Duchovní metoda musí vést skrze vaše úsilí pouze ke štěstí a klidu.
Vy říkáte, že jste to tělo.
Vy říkáte: „Tohle je moje mysl.“ Vy říkáte: „Tohle je svět.“
Když naplníte své touhy, okamžitě vstupujete do Já, do Jáství,
ale nevíte o tom.Pak tělo, svět a mysl zmizí
a okamžitě každý člověk má pocit štěstí.
Ale pak okamžitě zas vyvstává další myšlenka.
A tak ten pocit štěstí ztrácíte. Zase máte tolik starostí a napětí.
Tak kde je to štěstí? Je v domě? V manželce? V manželovi?
V dětech? Ve vodě? Někde?
Ne.
Když naplníte nějakou tužbu, tak vaše mysl se vrací do Já
a v ten moment máte pocit klidu a štěstí.
Nikde žádné štěstí není, ale vy to špatně chápete.
Kdyby nějaký předmět v sobě skrýval to štěstí…
Řekněme, že se vám líbí nějaká fotografie a jste šťastní při pohledu na ní.
Jsou snad všichni šťastní z té fotky?
Ne, někomu se ta fotka nelíbí. Někomu to štěstí nepřichází….
Ta fotka vám navodí pocit štěstí podle toho, jakou máte touhu nebo představu.
Každý člověk má tedy to chvilkové štěstí,
když naplní nějakou touhu nebo nějakou ideu, ale v té věci samotné štěstí není.
Kdyby nějaký předmět na světě obsahoval to štěstí,tak tu věc hned bude chtít každý koupit. Nic takového neexistuje. Mír ve světě neexistuje,
štěstí není ve světě, je to naše vlastní přirozenost,
protože už od dětství jsme byli šťastni.
Ale od malička jsme začali naplňovat mysl zbytečnostmi,
různými nepotřebnými myšlenkami. Máte mysl plnou zbytečných myšlenek.
Naše Srdce je tolik překryté. Je tam tolik odpadků…
Každá ta myšlenka překrývá vaše štěstí.
Každou myšlenkou si vytváříte nějaké hranice
a pohybujete se jenom v rámci těch hranic
a to vám nemůže přinést žádnou trvalou radost.
Tohle není opravdový život.
Náš přirozený stav je vždycky klid a štěstí. V tomhle světě žádný problém není.
Žádný smutek, žádné problémy, protože Bůh stvořil tenhle svět pro naše štěstí,
pro naši realizaci Já a pro náš klid.
Vaše mysl se vzdaluje daleko od Boha uvnitř vás.
Tím, že se identifikujete s tělem a tím, jak se snažíte naplnit své touhy,
se vzdalujete od vlastního klidu, od Já.
Vaše mysl se vzdaluje od Já podle vašich představ,
podle vašich tužeb.Nikdy nepřemýšlíte o své mysli.
Vy přemýšlíte o nějaké zemi, přemýšlíte o svých přátelích…
Vždycky přemýšlíte o ostatních, přemýšlíte o své rodině,
přemýšlíte o všem kromě své mysli.
Ne, problém je ve vaší mysli. Problém je uvnitř vás.
Musíte pozorovat svou mysl. V hlubokém spánku se naše mysl smísila s Já.
To Já, to Jáství, ta nejvyšší moc vládne vesmíru.Je ve vás, uvnitř.
To je to Srdce. Ne srdce jako orgán.
To je to Já. V hlubokém spánku jste v Já.
Když se probudíte z hlubokého spánku, okamžitě nejprve vyvstává ego.
To ego vytváří najednou milióny myšlenek
a my vidíme tuhle mysl a vidíte své myšlenky, ale Já nikdy nevidíte.
Proč?
Mysl totiž může vidět jenom myšlenky a svět.
Mysl nikdy nemůže vědět odkud pochází.
Ego vylézá ven zevnitř z našeho Srdce, ale my to nevidíme.
Vy víte jenom, až když ty myšlenky vylezou.
Vy znáte jenom myšlenky a skrze ty myšlenky pak znáte svět.
Takže všechny myšlenky povstávají z ega.
Všechny ty myšlenky nám způsobují problémy a potíže.
Máme milióny myšlenek.
Snažíte se nějakou myšlenku odstranit. Ale co ty ostatní myšlenky?
Když máte nějaký problém se svým nepřítelem a myslíte na to,
nebo když vidíte hada nebo nějakou šelmu,tak se vás zmocní strach
a snažíte se toho zbavit. Nebo máte nějaký problém v rodině
a snažíte se odstranit ten problém. Tohle je jenom pár myšlenek
a co problém těch ostatních miliónů myšlenek?
Každý člověk se snaží odstranit nějaké problémy skrze mysl,
ale mysl samou ten problém vytvořila a nemá žádnou moc ten problém odstranit,
protože tam není někdo druhý, kdo by jí pomohl.
Vy přemýšlíte a přemýšlíte a z toho pochází spousta potíží a problémů.
A kdo má ty problémy?
Vy. Vaše mysl.
A vaše mysl se teď pokouší ty problémy odstranit. Ale kdo vytvořil ten problém?
Vaše mysl ten problém vytvořila.
A je tedy možné zase myslí odstranit ten problém?Nikdy! To je bez šance!
Potřebujeme teda nějakou pomoc.
A kde je ta pomoc? Je v knížce? Je ve vaší rodině? Je někde na světě?
Ne.
Všechno to jsou přece myšlenky. Když budete číst knihu,
Tak zase jí rozumíte skrze svou mysl, skrze své myšlenky.
Tak to je taky mysl. Když přemýšlíte, jak, jak můžete ten problém odstranit…
ten, kdo přemýšlí je taky ta mysl, která nemůže odstranit problém.
Takže žádné řešení není. Ale vaše mysl se pořád zabývá jinými věcmi
a na ten problém postupně zapomenete. A ten problém nebyl vyřešen.
Každý problém je permanentně vytištěn ve vaší mysli.
My potřebujeme nutně Milost boží. Jenom síla Jáství, ta nejvyšší Moc,
která vede náš život zevnitř, Ona všechno ví, Ona zná každou myšlenku,
Ona zná náš život kompletně od narození až po smrt.Pořád tu sílu máme uvnitř.
Ve vašem Srdci je oceán klidu, ale vy nedokážete do toho Srdce vstoupit.
To je jediný problém. Proč nevejdete do toho Srdce?
Chodíte po světě a tolik vás zajímá ten svět. Kdybyste žili dvě stě let,
pořád nepřichází žádné řešení. Život je pořád stejný, vždycky starosti.
Náš život je pořád slabší a slabší.
„Já už nechci žít, chci spáchat sebevraždu.“
Kdo tohle říká? To říká vaše mysl. Proč to vaše mysl říká?
Kvůli vašim problémům, kvůli výtvorům vaší mysli.
Máte snad v hlubokém spánku nějaký problém?
To Já je uvnitř. Každý musí zkusit vejít do toho Já.
Mysl vylézá ven z vašeho nitra. Mysl se zase vrací do vašeho nitra.
Realizace Já je velmi snadná, protože to máte v sobě.
Proto je to lehké. Ta mysl vylézá z Já a vrací se do Já.
Já jsem bohatý…Já jsem krásný…Já mám auto… Já mám tolik přátel…
Já jsem génius…Já! Já jím. Já piju. Já všechno znám.
Já jedu do Anglie. Kdo tam jede? Já, já, já, já…
Já dělám. Já jdu. Já také umírám…A co z toho?
Takže tohle je to já. To ego je tohleto já. Je to falešné já.
Vytváří tolik myšlenek a my vidíme jenom tyhle myšlenky.
A svět vidíme skrze tyhlety myšlenky.
Celý váš život jsou jenom tyhle myšlenky.
Náš život jsou tyhle myšlenky a tyhle myšlenky jsou mysl a mysl je iluze.
Váš život je iluze.
Vaše myšlenky jsou iluze. Váš svět je iluzorní.Vaše tělo je iluzorní.
Všechno je iluzorní. Tak proč žijete? Jaký je smysl vašeho života?
Každá myšlenka je falešné já, každá myšlenka obsahuje ego.
Bůh je uvnitř. Bůh pozorně všechno pozoruje:
„Vaše žádosti, vaše touhy, vaše skvělost ve světě to pro mne nic neznamená“
říká ten Bůh zevnitř. „Ty problémy jsou vaše, jen si v nich pokračujte.
Když chcete vstoupit do Mého světa, tak odstraňte to falešné já.
S tím falešným já ke mně nemáte přístup.
Do Mého světa nemůže nikdy vstoupit s těmi věcmi.
S vašimi myšlenkami, s vaším světem je tam zákaz vstupu.“
Vstupte tedy dovnitř do sebe. Vidíte jenom spousty zrození,
ale nikdy nechcete vstoupit dovnitř.Tolik lidí má tolik nějakých zážitků.
Ne. Žádné zážitky nevedou k realizaci Já.
-Meditace, duchovní metody jsou třeba k tomu,
abychom vešli do Já, k trvalému odstranění vaší mysli, vašeho problému.
Aby se odstranily všechny problémy naší mysli,
není to možné skrze žádnou osobu,
jedině skrze milost Já. Pro realizaci Já je třeba štěstí a klidu.
Štěstí je Já. Klid a štěstí jsou Jáství.
Když jsme vzhůru, máme to falešné já,
všechny naše vjemy byly zaznamenány v naší mysli.
Když spíme a sníme, to falešné Já vytváří další svět.
Ten sen přichází kvůli vašim touhám,Vašim tendencím a vašim dojmům.
Ten svět tedy také vytváří to falešné já.
Ve snu máte spousty pocitů, stejně jako když jste vzhůru.
Ve snu jsou také. V tom snu si myslíte, že to je skutečnost.
Spatřil jste lva, jak k vám běží, aby vás zabil. V tom snu křičíte…
V tu chvíli si myslíte, že to je skutečnost.Přitom ležíte v posteli a spíte.
Vaše tělo je tady, ani jste se nepohli,
ale ve snu pádíte strašnou rychlostí.
Pomozte mi! Běží ke mně lev! Lev mě chce zakousnout!
Strašně se bojíte… Když se vzbudíte, lev tam není.
Už tam nejste. Kam zmizel ten lev? Šel do lesa?
Máte snad v domě les? Ne. Žádný lev.
Je to jenom váš výtvor. To samé vidíte, když jste vzhůru.
Koukáte se… Tohle je skutečnost, viděl jsem tygra, mluvil jsem s kamarádem.
V tom snu jste také mluvil s kamarádem a myslel jste si,
že to byla skutečnosti. Teď si myslíte, že to bdění je skutečnost.
A co z toho je skutečnost? Máte tolik zážitků, tolik se toho mění,
když jste vzhůru.Teď spíte a sníte.Všechny ty prožitky
a pocity ze dne zmizeli ve snu. Vstoupili jste do jiného světa,
teď je tohle váš život, protože je to skutečnost.
Pak přijde hluboký spánek.Ten sen zmizel, ten spánek předtím zmizel,
bdělý stav zmizel. to snění zmizelo.Je tam jenom hluboký spánek
Všechno zmizelo.Kde je teď to bdění? Kde je spánek?
Kde jsou ty sny? Všechno je to iluze.
Tahle iluze, tyhle myšlenky povstávají z falešného já.
Tohle falešné já vy neznáte. Všichni svatí lidé, všichni mniši,
všechny duchovní knihy, všechny reinkarnované bytosti říkají:
„Je třeba mít plné vědomí, plnou pozornost.“Je třeba mít plnou pozornost.
To pak není mysl.To není bdění. To není sen.To není hluboký spánek.
To plné vědomí je Jáství. Vaše mysl vylézá z toho Jáství.
A když z té mysli vstoupíme do Já, Pak prožíváme zážitek Já.
Když mysl zase vyleze z toho Já, mysl pak nemá žádnou schopnost
zase vkročit dovnitř, protože se vzdálila od Já. Je tam falešné já
a to falešné já okamžitě zase stvořilo tělo. Falešné já vždycky vytváří myšlenky.
Falešné já vždycky vytváří vaše tělo a svět, nikdy nevidí to Já,
nikdy nevstupuje do Já.Tak říkáme:
„Tohle moje tělo a tenhle svět jsou skutečné.“
Tuhle iluzi kompletně vytváří falešné Já.My potřebujeme Milost…
Život je nepřirozený, ale Srdce je přirozené.
Nepřirozený život nepomáhá přirozenosti.
Proč se náš život stává nepřirozeným?Je to kvůli vašim špatným pocitům.
Takže nikdy nedokážete dokonale pochopit žádného člověka, svého partnera,
své děti, jakékoliv příbuzné nebo přátele…
Vy jim nikdy nedokážete dokonale porozumět, protože váš život je nepřirozený.
ohybujete se po světě nepřirozeným způsobem,
Vaše mysl se pohybuje nepřirozeně, protože se snaží naplnit své touhy.
Takže váš život není ze Srdce, je materiální, nepřirozený,
podle vašich nápadů.
Takže pak nikdy nemůžete mít schopnost vstoupit do Srdce.
Váš život se stal nepřirozený,
ale on je velice přirozený…
Nepotřebujete žádné problémy, nepotřebujete žádné úsilí.
Úsilí je třeba k odstranění toho špatného ve vás.
Úsilí je třeba pouze k odstranění vašich tužeb a vašich tendencí,
k odstranění vašich dojmů. Pro realizaci Já není třeba žádného úsilí,
protože Ono je pořád. Ono je pořád a pozoruje vaše myšlenky.
Ono je pořád a vidí váš život. Ono je pořád.Odstraňte svou mysl,
straňte své ego, pak je možné být ve vašem přirozeném stavu.
Ta realizace Já, ta božská Realizace není skrze mysl.
Když ego vidí Já, tak zmizí. Všechno, co je v mysli není trvalé.
Když spatříte Boha, je to jenom mysl, protože ten Bůh ve vás netrvá.
Proč?
Protože je to jenom myšlenka.
Vaše dojmy, vaše nápady všechny se pořád mění.
To já se nemění. To, co je ve vás trvalé, to je to Jáství, to Já.
Řekněte mi: co je ve vás trvalé? Všechno je dočasné…
Všechno přichází a odchází…Všechno se objevuje a zase mizí… ale Tohle je pořád
Nepřichází to, neodchází to, nevidí to, nezná to, nechodí to…
Je to to Bytí.Ono pořád je, beze změn, žádná mysl… žádné tělo…
To je Já.Tělo je pro falešné já.
Mysl také vidí falešné já. Vaše tělo a mysl je falešné. Jenom Já je skutečné.
Jenom Já je trvalé. Zkuste odstranit svou mysl.
My se díváme na tenhle svět skrze mysl.
Chcete-li vidět Boha, pokud vás to zajímá,
tak ho uvidíte, ale bez mysli.
bez mysli a bez myšlenek je možné dosáhnout realizace Já.
Tak přestaňte myslet!
Zastavte svoji mysl! A je tam Já.. je pořád.
Ego nemá schopnost dosáhnout realizace Já.
Odevzdejte se z celého srdce, včetně vašeho těla Já, tomu Jáství,
pak do vás vejde ta Milost… Když cítíte pocit štěstí, to je Milost.
Když máte v sobě klid, to je ta Milost. Každý člověk má tu Milost,
ale nerozumí tomu kvůli své mysli.On nerozumí tomu, že má zážitky Já,
kvůli tomu, že má o tom nějaké představy.To není žádný zázrak.
Realizace Já není nic skvělého,není to nic jiného, realizace Já je naše vlastní.
Realizace Já je náš vlastní stav.Tak přestaňte myslet! Přestaňte vidět!
Odstraňte myšlenky! Buďte! Teď každý máte pocit klidu a ticho v sobě.
Pozorujte svou mysl z toho klidu. Jste odděleni od svých myšlenek.
Jste odděleni od svých myslí. Ta mysl není připoutána k Já.
Myšlenky plynou… jsou tam nějaké myšlenky,
ale v Srdci to nevzbuzuje žádný rozruch.
V Srdci není z těch myšlenek nějaké napětí. Ta mysl není to Já.
Je oddělená. Když máte uvnitř sebe klid a žádný rozruch,
To je ten zážitek Já. Vidíte myšlenky… vidíte své myšlenky odděleně..
Pokud jste takto odděleni od svých myslí, a máte klid, to je zážitek Já.
Buďte mírem, dívejte se dovnitř, je tam pozorovatel, je tam ten, kdo prožívá…
Nejsou tam myšlenky, žádný vzruch, jenom prázdnota.
Ale je tam pozorovatel, je tam ten, kdo to prožívá…
Tohle je přirozená meditace, tady nevyvíjíte žádné úsilí.
Uvnitř je ten pozorovatel. Ten pozorovatel je to falešné já,
ten pozorovatel je to ego. Pokud máte v sobě klid,
tak to ego nemá sílu vytvářet nějaký rozruch nebo myšlenky.
Milost tomu egu nedovolí, aby něco vytvářelo.Tenhle klid je ta nejvyšší moc.
Vy jste v tom klidu, vy jste v Já, ale je tam pozorovatel…
Pokud ztratíte svůj klid, tak to ego okamžitě vytvoří tolik myšlenek…
ten pozorovatel vytvoří tolik myšlenek…
Pak ten pozorovatel se stane myšlenkou a už se nevidíte.
Abyste viděli toho pozorovatele,
musíte být šťastni a musíte mít klid a musíte mít tu milost Já.
V hlubokém spánku nemáme tělo a není tam svět.
Ale v tom hlubokém spánku není pozorovatel, není tam vědomí.
Je to stejné jako hluboký spánek…
Nejsou tam myšlenky, prázdnota…ale tady je vědomí, klid a vědomí…
prázdnota…a nepřítomnost pozorovatele…
Tomu se říká realizace Já.
Takže je nutná praxe k odstraněn našeho falešného já,
je třeba cvičit k odstraňování naší mysli.
Přímá metoda je, když to ego vstoupí do Já,
pak nemáme žádné propojení s myslí.
Když to falešné já je připoutáno k tělu s myslí, tak máme najednou tělo a svět.
V tom Já není žádný problém.
Když jsme v Já, myšlenky nejsou žádným problémem a mysl není žádný problém.
Je mysl a Já a mezi nimi povstává ego, to falešné já.
Když se ego propojí s myslí, tak vznikne tělo.
Když se falešné já spojí s Jástvím, tak přestane existovat a spočívá v tom Já
a není tam už nikdo, kdo by něco vyráběl.
Takže tělo není a svět není… je tam holá pozornost vědomí
…Když máte tu pozornost, tak to falešné já nemůže vylézt.
Když ztratíte tu pozornost, tak okamžitě to falešné já vyleze
a z něj všechny myšlenky, pak vy jste zase ta mysl,
zase to tělo a není žádné řešení.Takže bytí, klid a ticho…
Když povstane myšlenka, pozorujte ji s plným vědomím.
Pozorujte své myšlenky s plným vědomím.
To plné vědomí nedovolí, aby se myšlenky pohybovaly,
to plné vědomí nedovolí vzniknout dalším myšlenkám.
Pozorujte svou mysl s plným vědomím.Tak začnou pomalu myšlenky a mysl ubývat.
Všechny myšlenky jsou iluzorní,
takže pak ta pozornost odstraňuje všechny myšlenky.
Plné vědomí odstraňuje vaše myšlenky,
ale musíme mít plnou pozornost zaměřenou na mysl.
Nějaká myšlenka zplodí třeba nějaký problém, pak jste ztratili tu pozornost,
je tam okamžitě to falešní já a to falešné já vytváří tu myšlenku.
Takže Ramana Maharshi měl zážitek smrti…
všechny myšlenky zmizely, zbylo jenom ego.
„Aha, tohle je hlavní příčina všech myšlenek…“a pak měl ten zážitek smrti…
to znamená: ego zemřelo, přestalo mu tlouct srdce, dech ustal,
krev přestala kolovat, ego zemřelo…
Měl plnou pozornost, plné vědomí i po smrti těla.
Mysl byla mrtvá…ego bylo mrtvé… okamžitě to byla realizace Já
„Já neznám smrt, já jsem to Jáství, já jsem všude,
to Já je v každém člověku…“ Pak pohleděl na svět…
všude jen Já… protože ego zemřelo.
Pak řekl: „Když máte to ticho a neruší vás myšlenky,
tak zaměřte pozornost na pozorovatele. Neztraťte tu pozornost!
Udržujte ostrou pozornost!“ Když ji ztratíte, tak hned spíte.
Když tu pozornost ztratíte, okamžitě to falešné já vytváří spousty myšlenek.
Když ztratíte pozornost, pomalu přijde spánek.
Spánek je zapomnění.Pozornost…
To není stav bdění, to není snění, to není hluboký spánek…
Je nad těmito třemi stavy. Pak je tam jenom pozorovatel.
Pak se zeptejte: kdo jsem já? Není tam tělo…
Není tam jediná myšlenka…
Je tam jenom klid a je tam pozorovatel.
Ten pozorovatel je to falešné já.
Tak teď, v ten moment, se dotazujte přímo:Kdo je ten pozorovatel?
Kdo jsem já? Vy se teď ptáte přímo toho falešného já
a ono nemá šanci uniknout, ego nemůže někomu utéct.
Když se ho přímo zeptáte, toho falešného já,
pak všechny vaše myšlenky zmizí, zemřou.
Pomalu shoří celá vaše mysl, vaše bdění, snění, včetně vašich životů.
Ta pozornost je ta síla já, ta moc Já. Když se zeptáte: „Kdo jsem já?“
tak se spaluje celá vaše mysl, včetně všech myšlenek,
protože se ptáte přímo na sebe s milostí Já. Ta milost vás požehná,
takže pak máte sílu se ptát sami sebe. Zeptejte se: Kdo jsem já?
Ale to falešné já okamžitě odpoví. Odpoví: já jsem tohle tělo!
To tělo neexistovalo před narozením a nebude existovat po smrti
a v hlubokém spánku také to tělo není.
Takže hned víte, že ta odpověď pochází od ega.
Nevěřte! Když tomu uvěříte, tak tomu věříte,
tak jste se zeptali a sami jste si odpověděli. Tak je to obří iluze…
Na žádnou odpověď v tuhle chvíli nehleďte! Kdo jsem já?
Já v hlubokém spánku nejsem… před narozením kde jsem byl…
po smrti nebudu…Tohle falešné já je hlavní příčinou všeho stvoření.
Tak kdo jsem já? Tahle otázka se přímo ptá ega.
Není jiná metoda na přímé odstranění ega. Ramana Maharshi řekl:
„Tohle je přímá metoda k realizaci Já. Je přímá a snadná,
ale jiné metody pomáhají k pročišťování mysli.
Očištěná mysl má potom schopnost dotazovat se po Já.“
Ti, které zajímá dotazování po Já, jsou velmi pokročilí lidé.
Ti, kteří mají v srdci klid, to jsou vyspělé duše.
Pro tyto lidi je to velmi snadné. Tady není potřeba mysl…
váš život tady nehraje roli… vaše Srdce je třeba!
Vaše Srdce není mysl. To Srdce je to Jáství, to Já.
A do toho Srdce vstoupíte otázkou:
Kdo jsem já? Tahle otázka vždycky pomáhá k destrukci vaší mysli.
Ten vnitřní klid bude ničit vaši mysl nepřetržitě bez vašeho vědomí
a bez vašeho úsilí. Pozorujte svou mysl s pocitem štěstí nebo klidu
a pak vaše mysl bude automaticky spálena a klid se rozšíří a ego začne umírat.
To ego je zdrojem všech myšlenek, ego je zdrojem všech zrození
Když to ego zabijeme, není tam mysl… žádné zrození žádná smrt…
Jste stále. To je realizace Já.Takže přímá otázka:
Kdo jsem já?
Když máte pocit klidu, pozorujte mysl odděleně,
nespojujte se s tou myslí, nenechte se strhnout, myšlenky tam plynou…
nepřipoutávejte se k nim, neztraťte svůj klid.
Pokud se jakákoliv myšlenka k nám připoutá, může to způsobovat problém.
Okamžitě zase mějte plnou pozornost a ptejte se: kdo jsem já?
Pozornost na myšlenku.
Pokud se soustředíte na jedinou myšlenku,
pak nebudou povstávat žádné jiné myšlenky.
Vaše falešné já vidí jenom tuhle jedinou myšlenku.
Vaše soustředění je tedy zaměřené ne jedinou myšlenku.
S plnou pozorností pak nemohou vzniknout žádné další myšlenky
a pak tahle samotná myšlenka pomalu mizí… Zbude jenom Já.
Díváte se na film na plátně… když zrovna běží film, tak nevidíte plátno.
Když jste tou myslí, tak všechny myšlenky plynou na Já.
To Jáství je to plátno, myšlenky jsou ten film.
Takže od narození až po smrt vidíte vevnitř tohle své kino,
ale to já nikdy nevidíte, protože teď je film,
ale bez toho plátna by žádný film neběžel.
Kdyby nebylo Já, neexistovala by mysl.
Bez já by jste neviděli žádné scény ve své mysli.
Když vidíte to plátno, tak okamžitě chápete,tohle je přece film,
tohle je iluze, to není realita. Takže když máte ten zážitek Já,
tak hned vidíte: ta mysl je jenom iluze, to je jenom výtvor, ta mysl nejsem Já.
Já nejsem tahle mysl… pak můžete mít prožitek : Já jsem to Jáství…
protože Já jsem..Já jsem…Já jsem vždycky… Já jsem v bdělém stavu…
Při snění: Já jsem… Ve spánku: Já jsem… Hlubokém spánku: Já jsem…
Já jsem pořád…To Já jsem není mysl, není to tělo, není to svět.
To Já jsem to je to vědomí, to je ta plná pozornost.
Po odstranění ega tam zbude to
JÁ JSEM TO. To je plná realizace Já. Slyšíte zvuky, slyšíte mluvení…
ale ve vás to nevyvolává žádný rozruch. Uvnitř trvá klid.
To je ta pozornost. Pokud nemáte tu pozornost, je to stejné jako spánek.
Takže vždycky, když meditujete, musíte mít pozornost, vnitřní klid.
Žádný vnitřní neklid.
Nesmíte být připoutáni k myšlenkám uvnitř.
To je dokonalá meditace.
Milost neustále pracuje na tom, aby zničila vaši mysl.
27.7.2003 – Knihkupectví Avatar